Dárek od dětí - 3. den - zpátky do Benátek

 Na ostrůvcích bylo krásně, ale museli jsme se vrátit zpět do Benátek. Nasedli jsme tedy na vaporeto a vydali se na "plavbu po moři". Byla to velmi příjemná cesta. Vůbec mi nevadilo houpání lodi jako na Satayi . Tuhle, asi hodinovou  plavbu jsem si opravdu užívala...

San Michele in Isola

To už jsme na okraji Benátek, 

tento kostelíček je po naší pravé straně...

...a po naší levé straně je za krásnou zdí hřbitov patřící k tomu kostelu

Nejsem já náhodou zdravotník?

Prostě jsem asi musela potkat "záchranářskou sanitku  na vodě"

Ve vaporetu bylo na stání vcelku hodně místa,

proto jsem se mohla relativně volně pohybovat.

Přede mnou už jsou Benátky

Protože jsme měli volné lístky, během dne časově neomezené,

rozhodli jsme se obeplavat město až k náměstí Sv. Marka

Stavební jeřábi mi sem tedy ani trochu neladí...

Moc se mi líbilo pozorovat vodu u lodě...

Blížili jsem se k nějakému přístavišti ...

Páni, těch lodních stožárů bylo fakt hodně

Přístaviště jsme obepluli, pak na nás vykoukla tahle jistě luxusní  jachta

Byla jsem tou krásnou lodí fascinovaná

Propluli jsme kolem 

  Vojenské námořní školy Francesca Morosiniho. 

Originální název je:

Scuola navale militare Francesco Murosini

Do vaporeta přistoupilo několik studentů této školy

v krásně zdobených uniformách, 

u pasu se některým houpal nádherně vypracovaný malý "meč"

Kdyby mi to nebylo blbé, tak si je vyfotím,

ale když my jsme na ty krásné mladé lidi všichni tak zírali....

Možná se to nezdá, ale  ty kůly a ta siréna nahoře byly 

opravdu hodně velké.

Zajímalo by mě, jak moc je to celé hlasité

Jedna z lagunek do Benátek.

Být tam delší dobu, 

tak ten park u pobřeží určitě projdeme

Nakoukla jsem i do řídící kajuty

Ty dvě "boudy" na vodě, to jsou lodní zastávky

Cíl cesty se blíží a sním i náměstí Svatého Marca

Bylo to bezva

A co vy?

Byli jsme v Benátkách?

Jak se vám tam líbilo?

Dárek od dětí - Benátky - 3. den - na ostrov Murano

V sobotu jsme navštívili oba dva ostrovy. Burano i Murano.

My se teď podíváme na ten druhý, Murano.

Tohle je loď vaporeto, uvnitř bylo spousta místa, 

dalo se sednout i ven, na okraj

Maják na Muranu

Museli jsme najít Museum skla neboli Museo Vetro.

Vstupenku jsem opět měla zakoupenou dopředu

v rámci Venesia unica, 

díky níž jsme měli předplacenou i plavbu vaporetem.

Najít cestu nebylo snadné, všude samá voda 

a sem tam most...

Na cestě jsme minuli spoustu obchůdků se sklem

Tenhle orel je opravdu krásný

Anebo tenhle skleněný orchestr,

mistrovská práce

To už jsme v muzeu.

Taková zahrada celá ze skla, to je teda něco

Když zvednete oči nahoru,

nestačíte se divit.

Lustr s barevnými květy

na pěkném kazetovém stropu

Jiný, tentokrát dřevěný strop 

a lustr plný květů a jemných listů

Ve velkém sále bylo lustrů hned několik.

Ten prostřední má několik pater

Kohout byl velmi precizně provedený,

načechrané peří,

jakoby rozevlátý kohoutek,

prostě opět skvělá práce

A tohle je záhada,

jak se ti prehistoričtí tvorové dostali dovnitř?

Jedna trochu najivní  chobotnička ukončila prohlídku 

jedné, historické části musea.

Přešli jsme do té moderní 

Chvilku jsme stáli před tímto zvláštním exponátem

a nevěděli, co to vlastně vidíme.

Přešli jsme tedy k druhému, 

já se podívala, co si o tom myslí muž

a v tom jsme to uviděla....

Jiný úhel pohledu a je tu lebka.

Na předchozí fotce je záběr z boku skleněné kostky.

Stačilo podívat se z jiné strany ...

Najednou nás to začalo fakt hodně bavit

Co bude to další?

Tohle je jiná technika. 

Obcházeli jsem kostku tak dlouho, 

až na nás vykoukl obličej

Seskupení několika kostek a v nich král zvířat, lev

Tentokrát jsme museli jít dál od exponátu, 

abychom uviděli další tvář.

Zblízka to byla jen změť čar.

Jiná lebka a opět další technika zobrazení

Tahle žena se mi moc líbila

I tato tvář je taková zvláštní 

A to byla pro dnešek poslední fotka.

Po návštěvě muzea jsme šli najít nějakou 

restauraci s volným místem a šli na pozdní oběd.

Po chvilce hledání jsme jednu našli. Číšník nás uvedl ke stolu a nabídl jídelní lístek. Objednala jsem  v angličtině pití pro oba,  špagety carbonara pro sebe, ale už nevím, co si dával manžel. Ke špagetám mi donesli normální příbor. Protože italové jedí špagety vidličkou a nožem. Jenže já se to naučila lžičkou a vidličkou a tak jsem si o tu lžíci musela říct. Byla jsem na sebe pyšná, že jsem to zvládla anglicky a že jsem číšníkovi rozuměla. Byl velice příjemný a měl s náma svatou trpělivost. U stole vedle si objednali typicky italské špagety s mořskými plody pro větší počet lidí. Donesli jim jednu obrovskou mísu plnou špaget, každému dali talířek a oni si nabírali a nabírali, až celou tu obří mísu vyjedli. Venku u stolu seděl mladý pár. Objednali si ryby. Číšník je donesl na velikém tácu. A jednu po druhé je před nimi vykostil. Byla to pastva pro oči, jak mu to šlo. A já ze svého místa viděla, jak nesou ke stolu takového velkého raka, možná langustu, nevím. A pak se číšník vracel s takovým jakoby louskáčkem na ořechy, tím si uvolňovali maso z klepet. Takže kromě našeho vynikajícího oběda jsme měli i bezva zážitek z pozorování okolních strávníku, vlastně bych asi měla říct labužníků. 

Po parádním jídle jsme se šli projít a najít přístaviště pro cestu do Benátek.

Ale o ní až zase příště...

Dárek od dětí - Benátky - 3. den - na ostrov Burano

 Ten den byl od rána moc hezký. Co na tom, že jsem si zapomněla mobil na ubytování a musela se pro něj vracet z poloviny cesty k přístavišti. Bylo hezké ráno a my měli bezva náladu. Navštívit ostrovy Burano a Murano mi doporučila jedna známá. Že prý to stojí za to. A jelikož naše dopředu uhrazené jízdné díky Venezia unica city pass platilo i na tyhle dva ostrovy, nebylo co řešit. 

Kočička seděla na studni kousek od přístaviště

Ostrůvky okolo Benátek jsou blízko sebe

Kolem ostrova Murano jsme jen proluli,

pokračovali jsme dál...

Nejcharakterističtější siluetou ostrova Burano je kostel San Martino

K tomu mostu na ostrov Mozzorbo jsme nešli

Ale barevné domečky jsem viděli hodně zblízka

Šli jsme na náměstí, podél krásně barevných domečků

Dlážděná cesta se nám taky moc líbila

A jsme na náměstí. Barevné fasády jsou opravdu krásné

Je to specialitka Burana

Naše kroky mířily do muzea krajek

Krajky jsou ze  XVI. a XVII. století 

Vstupenky jsem zakoupila dopředu na internetu 

a opět se slevou při koupi vstupu i do muzea skla na ostrově Murano

Průvodce tu žádný není, pouze text v angličtině nebo jiném jazyce

V každé místnosti si snadno vyhledáte, co chcete o vystavené krajce vědět

Jen je potřeba umět řeč nebo mít data... 

Tyhle svatební šaty zdobí metry nádherné jemné krajky

Jak vypadají metry krajky?

Asi takhle nějak.

Všechno je to ruční práce.

Jen šikovné prsty a jehla...

A měsíce trpělivé práce...

Tahle paní jako by se ztratila v čase.

Na klíně má herduli, původně určenou k paličkování

a vyšívá krásnou krajku.

Směla jsem si ji vyfotit, ale  jen tak zdáli.

Styděla jsem se zeptat, jestli bych si mohla zblízka vyfotit její krajku.

Tak nějak mi to přišlo jako,

promiňte mi ten výraz, svatokrádež.

Tady už je zachovalá část rukavice

Kdo přijde na to, co to je, je borec

Já vím jen, že je to součást oděvu, šatů...

Ještě jednou rukavice, tentokrát mnohem  mladší práce...

Obrázek jeřába ochránce

Ranní stolování

Objetí a splněný sen

Rybář

Opět jedna velmi stará krajka

Rukavičky, botičky a kapesník

Baletka

Tyhle velké krajky byly uložené pod klem v obrovských šuplících.

Ta kovová kolečka slouží k otevření dalších šuplíků.

Jsou zde jedny z nejstarších dochovaných krajek

Dva pávi

A tohle je část velkého ubrusu

Barevné domečky na náměstí

Dali jsme si zmrzku, ta byla....

Tak tyhle krajky vypadaly jako frivolitky od Gražky

Netuším, co jsou to za květiny, ale rozhodně jsou zajímavé

Barevné fasády mě prostě fascinovaly

Barevné zrcadlení

Sedíme na lodi, vaporetu

a míříme na Murano...

Ale o něm až příště.

Těšíte se?